Jdi na obsah Jdi na menu
 


Paleček a víla Sluněnka

12. 11. 2019

 

Letošním školním rokem nás kromě skřítka Palečka provázejí jeho kamarádky víly. Jako první nás navštívila víla Sluněnka. Vzájemně jsme se představili a hráli hry na poznávání jmen kamarádů a jejich značek. Například hrou „Hledám kluka, holčičku“…(co má značku, co má pejska na tričku, co má jméno…); Jak se jmenuješ, my se na to ptáme – píseň s rytmizací. Víla Sluněnka je na světě pouze chvilku, a tak toho zatím mnoho nezná. Naučili jsme ji, jaká máme ve školce pravidla a ukázali jí, jak je správně dodržovat. Sluněnka občas něco popletla, ale jelikož se chybami nejlépe učí, trpělivě jsme jí vše zopakovali. Vyrobili jsme si kouzelný „protizlobící“ lektvar a polštářek na vybití negativních emocí. Teď už všichni víme, jak se ve školce správně chovat. Když si nevíme zrovna rady, pomůžeme si vzájemně.

Rozvíjeli jsme předmatematické představy a jednoduché počty do tří. Pomocí přírodnin jsme rozvíjeli jemnou motoriku, představivost, fantazii, prostorové vnímání. Děti se seznámily s aktivitami v pracovních centrech, každý den splnily úkol v jednom z center.

  1. centrum: „rozsypané korálky“ (děti mají na tvrdém podkladu namalovanou šňůrku, ve dvojici na ni pokládají šípek)

  2. centrum: jednotlivě vytváříme obrysy zvířátek z kaštanů a oříšků (vždy si zvířátko popíšeme)

  3. centrum: zdobení velkého klobouku plody podzimu – poznávání a pojmenování plodin (spolupráce ve čtveřici až pětici dětí)

  4. centrum: pracovní list – vybarvení listů a plodů dle předkreslené barevné kapičky (zaměřeno na poznávání a přiřazování barev)

Hrubou motoriku jsme zdokonalili pomocí zdolávání „opičích drah“, cvičením jógových a zdravotních cviků a různých pohybových her. Např. „Na oživlé dřevo“, Skřítčí šátek, Malá šedá myš.

Oživlé dřevo

Hráči jsou starými, pokroucenými pařezy v lese, v kouzelné noci mohou ožít, jestliže se jich dotkne člověk. Pařezy pomalu ožívají, začne jim tepat srdce, otevřou oči, objevují, že žijí, že se mohou hýbat. Objevují své okolí, navazují kontakt s druhými, bláznivě tančí, jsou to však stále pařezy s tvrdými neohrabanými pohyby, pokřivené tělo, paže. Další podnět (jiná lidská věc, člověk) dotykem způsobí, že se z nich stanou lidé, jejich pohyby zvláční, postoj se stává normálním. Cvičení za zvuku hudby.

Šáteček

Mám šáteček, mám, komu já ho dám? Žádnému jinému, nežli svému milému, toho ráda mám.“

Děti jdou na píseň v kruhu, vybrané dítě s šátkem jde v protisměru. Po skončení písně dítě položí šátek na zem před kamaráda, oba si na něj kleknou a vzájemně se pohladí. (z kraje roku zapojujeme do hry jména dětí pro seznámení se nových dětí)

Skřítčí šátek

Skřítčí šátek má čarovnou moc. Dokáže proměnit kohokoliv v nehybnou sochu. Koho se dotkne, vůbec ne nepohne. Může být ale vysvobozen přátelským obejmutím.

Malá šedá myš

Malá šedá myš, má v zahradě skrýš. Ze zahrádky vyjde vrátky, a pak neví, kudy zpátky. Hopsa, hejsa, hopsa, hejsi, a ty v domě taky nejsi!“. Děti stojí v kruhu, drží se za ruce, které společně vzpažují do rytmu říkadla a tím otevírají plaňky plotu, kudy může probíhat myška. Pokud se myš nedostane včas ven, slušně poprosí a puštění do zahrady.

Poznávali jsme druhy stromů a jejich plodů a využívali je k dalšímu tvoření i jídlu. Sklidili jsme bylinky ze záhonku, nasušili je a uvařili si mátový a meduňkový čaj, který jsme ochutili květovým medem od paní Punčochářové. Nakrájeli jsme si pažitku a dali si ji na rohlík s máslem. Poznávali jsme tak nové vůně a chutě. Také se z nás stali houbaři. Poznávali jsme houby na obrázcích, zjistili jsme, co patří do výbavy správného houbaře a během terénního dne jsme se vypravili hledat houby do lesa. Vyrobili jsme si hříbek a muchomůrku červenou, zpívali píseň Hádaly se houby, vybarvovali omalovánky a společnými silami nakreslili hříbka velkého rozměru, kde jsme nacvičovali horní oblouk. Hráli jsme i spoustu her: „Na houbaře“, „Na smaženici“, „Na zavařené houby“ a užili si legraci.
Na houbaře
Děti si vyberou místo v herně, které mají označené obrázkem houby. Houbař se prochází po lese, a sbírá houby do košíku (pohladí dítě a utvoří hada). Poté si všechny houby odnese domu, kde na ně natěšeně zvolá: „Houby, hub, usmažím vás!“ To je pokyn pro houby se co nejrychleji dostat na své místo, aniž by je houbař znovu chytil.
Na smaženici
Jedná se o kontaktní hru. Děti se posadí do sedu roznožného v zástupu tak, aby si vzájemně dosáhly na záda. Na zádech kamaráda napodobujeme přípravu smaženice, ale NESMÍ TO BOLET! Houby očistíme (škrábeme), krájíme, sesuneme do pánve, přidáme vejce, mícháme a na závěr ochutnáme (mlaskáme).
Na zavařené houby
Děti utvoří kruh (představují hrnec). Do hrnce vložíme několik hub. Ty se pohybují (od pohupování po skotačení) podle toho, jak se začíná vařit voda v hrnci. Var děti znázorňují chůzí (zahřívání vody) po běh (var).

Snažíme se o větší samostatnost. Dvakrát v týdnu si mažeme sami svačinky, utíráme po sobě stoly, uklízíme si své pracovní místo, oblečení a hračky. Oblékání a svlékání stále trénujeme a již děláme velké pokroky!

Básničky a písničky:

Hádaly se houby
Hádaly se houby, hádaly se v lese.
Kterou z nich si houbař v košíku odnese.
A už kráčí lese, houbař kudrnatý.
Nevzal ani jednu, byly jedovatý.

Hola, hola, hej!
Hola, hola, hej, dej mi ruku, dej!
Do kola se postavíme, za ruce se podržíme.
Do očí se koukneme, hezký den si přejeme.

Mraveneček
Každé ráno na kopeček,
běží malý mraveneček.
Vyjdi, vyjdi, sluníčko,
polechtej mě na líčko.
I ty malý popleto,
musíš počkat na léto.

Vrátný
Stojí vrátný u brány,
na velký zvon vyzvání.
A ten vrátný velký úkol má -
dál pustí jen toho, kdo heslo zná.